Proč se malá mořská víla nedomluvila s princem? Nepřišla o hlas, jen neuměla anglicky. Proč si Alenka připadala jako v říši divů? Protože neuměla japonsky. Jazyková škola Jipka přišla s kreativní kampaní, která je postavena na pohádkových příbězích. Ale to není to nejzajímavější. Všechny použité ilustrace totiž vytvořila umělá inteligence. Sesterská společnost James Cook Languages se nechala inspirovat a ve své kampani využila tentýž nápad.
První počítačový algoritmus byl publikován už v roce 1842. Jeho autorkou byla anglická matematička Ada Lovelace, která navrhla způsob, jak naprogramovat mechanický počítač pomocí děrných štítků. Už v 19. století předpověděla, že počítače se jednou budou používat pro komponování hudby a kreslení obrazů. Měla pravdu.
V roce 2018 byl v aukční síni Christie’s vydražen obraz vytvořený umělou inteligencí, a to za 432 000 dolarů. Počítačový program pomocí umělých neuronových sítí analyzoval tisíce obrázků, aby si osvojil principy a pravidla portrétování, a následně vytvořil unikátní portrét, který byl podobný původním datům. Portrét byl podepsán vzorcem „min G max D x [log (D(x))] + z [log(1 – D (G(z)))]“. Jedná se o část algoritmu, který obraz vytvořil.
Je rok 2022 a jazyková škola Jipka představuje marketingovou kampaň postavenou na ilustracích, které vytvořila umělá inteligence. Autorem kampaně je grafický a multimediální designér Petr Scholz, který se tématu umělé inteligence věnoval už ve své diplomové práci, již publikoval v roce 2020 pod Katedrou elektronické kultury a sémiotiky při Univerzitě Karlově. V té době netušil, že už za dva roky bude umělou inteligenci používat ve své každodenní práci.
„To, co umělé umění způsobilo, je, že přestává být důležité, kdo a jak umí něco nakreslit nebo namalovat. S nadsázkou lze říci, že současné technické obrazy stvořily jakýsi neo-neokonceptualismus, který jde ještě dál než klasické konceptuální umění. Neboť doslova platí, že se myšlenka stává hybatelem, který dělá umění. Obrazové neuronové sítě totiž přímo fungují na principu čtení představy, kterou algoritmus obrazově ztvární. Zajímavou se tak stává idea, co spojit, za jakým účelem a v jaké souvislosti. Přesně na tom je postavena kampaň Jipky. Spojuje více významových úrovní: na první pohled ztvárňuje notoricky známé pohádky. Druhé čtení pak odhaluje posunutý význam, nový kontext, do kterého jsou hrdinové a situace stavěny. Tradiční znění pohádek je přeformátováno do relace s jazykovou výukou. A tradiční není ani forma, se kterou bylo vyobrazení ztvárněno: na jedné straně je tady divákovo pochopení obrázku v souvislosti s textací a na straně druhé pochopení textu / příkazu umělou inteligencí, která na základě něho obraz vytvořila. V rámci samotného procesu tvorby pak bylo důležité nastavit syntax zadání (tzv. prompt) tak, abych docílil homogenní série obrázků, která bude provedením, barvami a stylem sjednocená a bude ladit s vizuálním stylem Jipky,“
vysvětluje Petr Scholz, grafický designer EDUA Group.
V posledních měsících je mediální prostor plný senzačních zpráv o obrazech tvořených stroji. A není divu – vypadají fenomenálně a vzbuzují jak řadu otázek, tak i obav. Rozporuplné emoce a mlha nejasností ale nejsou překvapivé – vždyť se určitým způsobem nacházíme v podobné situaci jako třeba lidé v 19. století při příchodu fotoaparátu. Současná technologie však není pouhým mechanickým snímačem, ale učící se seberegulující sítí.
V praxi proces učení probíhá tak, že neuronová síť vyhledává vzory, na jejichž základě generuje kopie. Ty jsou následně odeslány do diskriminátoru, který je vyhodnotí a v případě rozdílu mezi originálem a kopií vzorek odešle zpět. Neuronová síť poté vyladí svá data a pokusí se je znovu validovat v diskriminátoru. Toto se opakuje, dokud síť generátoru nevytvoří průchodné napodobeniny. Model lze přirovnat k týmu padělatelů, který se pokouší vyrobit falešnou měnu a zařadit ji do oběhu. Diskriminační model je pak analogický s policií, která se snaží padělanou měnu zajistit.
Pro obrazovou produkci je pak uplatňován koncept konkurence dvou neuronových sítí. To znamená, že se jedna síť snaží vytvořit výstupy podobné tréninkovým informacím a druhá se snaží vyprodukovat odlišný výstup – tím tvoří nová vyobrazení a dochází k seberegulaci, aby nedocházelo ke tvorbě kopií. Generativní platformy proto nemohou nikdy vytvořit dva stejné výstupy, a to ani v případě naprosto totožného zadání uživatele.
Umělá inteligence byla využita také v kampani pro jazykovou školu James Cook Languages, což by při pohledu na portréty sympatických lidí nejspíš nikoho nenapadlo. Pravda je taková, že nejde o skutečné lidi, ale o výtvory umělé inteligence.
„V bannerové kampani pro James Cook Languages jsem se rozhodl pro fotorealistické pojetí. Ke ztvárnění těchto naprosto naturalistických figur bylo zapotřebí zapojit více generativních systémů. Ke generátoru obrazů jsem tak připojil restaurační algoritmus, převzorkovací nástroj a nakonec byl nutný i dotek Photoshopu. Nelze tedy říci, že by v současné době byla jedna platforma natolik dokonalá, aby uspokojila všechny vizuální potřeby. Už jen z tohoto krátkého nástinu působí celý proces redundantně a faktem je, že jsem si říkal, zda by nebylo jednodušší připravit světla, modely a celou kampaň nafotit. Nakonec je ale projekt zajímavým studijním materiálem a takovým Turingovým testem. Jsem zvědavý na reakce,“
říká Petr Scholz.
První výstup generátoru
Variace prvního výstupu
Zrestaurovaná a graficky upravená verze
Je kreativita doménou lidí, nebo může být kreativní i počítač, když ho k tomu naprogramujeme? Ilustrace v kampani Jipky dokazují, že AI je schopna vygenerovat naprosto nová a originální díla, která dokonce odpovídají všeobecnému vkusu. Na začátku tvůrčího procesu je však vždy člověk, který je autorem nápadu a rovněž autorem zadání, které pak počítačový program provede. Za hlavní přínos AI můžeme považovat to, že doba od vzniku nápadu po konečný výsledek se díky počítači výrazně zkracuje.
Umělá inteligence dává kreativcům nové nástroje, s nimiž mohou pracovat, což může následně ovlivnit i samotný tvůrčí proces. Grafický design se nemusí omezovat na práci s fonty a fotografiemi z fotobanky. AI dává designérům do rukou nové postupy a stává se tak katalyzátorem jejich kreativity.
„Stejně jako neustále inovujeme výukové metody, snažíme se stále zdokonalovat komunikaci na naše dlouhodobé či potenciální klienty. I proto hledáme stále nové věci, kterými se můžeme odlišit a zároveň ukázat, že firmy v koncernu EDUA Group jdou s novými marketingovými trendy a co víc, že používáme nové technologie jako jedni z prvních a snažíme se je implementovat jak na naše B2C, tak i na B2B byznysy,“
dodává Tomáš Smékal, marketingový ředitel EDUA Group.
Samotné realizaci předcházela řada experimentů a alternativních návrhů. Níže se můžete na pár vybraných podívat.
