EDUA Group

edua group logo

Jaká je digitální gramotnost českých zaměstnanců?

Ve světě, kde digitální technologie formují nejen naše pracovní prostředí, ale pronikají i do soukromých oblastí našich životů, se digitální gramotnost stává klíčovou kompetencí. Průzkum digitálních kompetencí českých zaměstnanců, který jsme provedli, odkrývá jak pozitiva, tak výzvy, s nimiž se setkáváme.

Naše zjištění odhalují smíšené emoce ohledně digitálních technologií mezi zaměstnanci. Ačkoli většina respondentů vyjadřuje kladný vztah k technologickým nástrojům, 10 % účastníků zastává negativní postoj, což nás vede k zamyšlení nad důležitostí podpory přijetí digitálních nástrojů v pracovním prostředí.

Sdílení znalostí a spolupráce v oblasti digitálních technologií jsou obecně na dobré úrovni, přičemž největší část respondentů je ochotná pomáhat a radit kolegům. Nicméně, odhalujeme i příležitosti pro posílení těchto dovedností mezi menšími skupinami zaměstnanců, kteří se s digitálními technologiemi setkávají méně často.

Zjištění také poukazují na významnou mezeru ve znalostech o digitálních projektech, kde téměř polovina respondentů si není jistá svými schopnostmi v této oblasti. To zdůrazňuje potřebu zaměřit se na rozvoj digitálního plánování a implementace.

Data z průzkumu poukazují na to, že značná část zaměstnanců má výhrady k IT zařízením poskytnutým zaměstnavatelem, což odráží důležitost adekvátního hardwaru pro efektivitu a spokojenost v práci.

V Digiskills rozumíme významu těchto zjištění a jsme připraveni nabídnout kurzy a školení, která povedou zaměstnance k lepší orientaci ve světě digitálních nástrojů, zvyšování jejich produktivity a inovačního potenciálu.

Metodika tohoto průzkumu, zahrnujícího 6 616 respondentů z 45 různých firem, nám umožnila získat detailní přehled o stavu digitálních kompetencí v oranizacích z různých oborů a o různých velikostech. A to vše s cílem poskytnout firmám konkrétní doporučení pro jejich digitální transformaci.

NEGATIVNÍ POSTOJ 

Téměř 44 % respondentů označilo svůj vztah k digitálním technologiím za průměrně či lehce nadprůměrně kladný, z toho 10 % respondentů se pohybovalo v hodnocení 1–4, což naznačuje jejich negativní vztah k technologiím.

Na otázku, která se zabývala mírou, s jakou zaměstnanci sdílejí své znalosti digitálních technologií s kolegy, vyplynulo, že nejvíce respondentů, konkrétně 1 102, spadá do kategorie 5, což ukazuje na to, že poměrně velká skupina je ochotná pomáhat a radit kolegům v oblasti digitálních technologií. Tato úroveň sdílení znalostí může být považována za průměrnou a naznačuje zdravou míru spolupráce.

Na druhé straně spektra, s významně nižšími čísly, jsou ti, kteří svým kolegům radí velmi zřídka (hodnoty 1 až 4) nebo naopak velmi často (hodnoty 9 a 10). Zatímco skupina kolem hodnoty 10 ukazuje na značnou skupinu technologických evangelistů a mentorů, což je povzbudivý signál, čísla na spodním konci ukazují na potenciální potřebu dalšího rozvoje podpory a vzdělávání v organizaci.

OBECNÁ ZNALOST 

V dnešní době je obecná znalost technologií zásadním předpokladem nejen pro osobní rozvoj, ale také pro udržení konkurenceschopnosti na trhu práce. Naším průzkumem jsme se snažili zmapovat, jak jsou jednotlivci vybaveni pro detailní diskuse o technologiích, o nichž se často píše v médiích. Graf níže ukazuje rozložení schopností respondentů v této oblasti na stupnici od 1 (nejmenší schopnost diskutovat) až po 10 (nejvyšší schopnost diskutovat).

Z výsledků je patrné, že největší skupina respondentů se umístila uprostřed této stupnice. Na druhém konci spektra však vidíme, že pokročilá schopnost detailně diskutovat o technologiích není tak samozřejmá.

To nám dává cenný vhled do oblastí, kde bychom mohli jako Digiskills přispět k posílení digitální gramotnosti, a to především poskytováním cílených vzdělávacích programů, které budou rozvíjet schopnosti na všech úrovních.

DIGITÁLNÍ MINDSET CHYBÍ 

Ptali jsme se také na nápady, které by mohly zlepšit firemní systémy nebo práci díky technologiím.

Z výsledků vidíme, že v kategorii 5 se umístil nejvyšší počet respondentů (1 130), což signalizuje, že motivace a připravenost přispět k inovacím je u největší skupiny zaměstnanců spíše vlažná.

Na druhém konci spektra vidíme, že menší počet lidí (hodnoty 1 až 4) nemá mnoho nápadů nebo motivace k inovacím, což může ukazovat na potřebu lepšího zapojení těchto zaměstnanců nebo zvýšení jejich povědomí o možnostech, jak technologie mohou zjednodušit práci.

Zajímavá jsou také čísla v kategoriích 9 a 10, která by mohla naznačovat, že ačkoliv existuje skupina velmi progresivních a digitálně pozitivních jednotlivců, může být většímu množství zaměstnanců potřeba poskytnout více podpory, zdrojů, či vzdělání, aby mohli přicházet s vlastními iniciativami.

V Digiskills považujeme tyto závěry za důležitý impulz pro rozvoj našich vzdělávacích programů. Zaměřujeme se proto na kurzy, které osvětlí, jak technologie mohou usnadnit každodenní práci a podpoří kulturu inovací, která umožní zaměstnancům lépe přispět k rozvoji jejich firem.

ONLINE KOMUNIKACE JE STÁLE PROBLÉM

Přestože vzdálená a hybridní forma práce jsou dnes běžnými, stále existuje skupina zaměstnanců, která si neosvojila nástroje pro online komunikaci. Až 8 % účastníků průzkumu má problém efektivně využívat digitální nástroje pro komunikaci, což může v pracovním prostředí vést k řadě komplikací. Zaměstnanci, kteří nezvládají efektivně využívat digitální komunikační nástroje, se mohou cítit izolovaní, méně produktivnía mohou čelit bariérám při spolupráci s kolegy, což může mít negativní dopad jak na jednotlivce, tak na celkový výkon týmu.

Zároveň když někteří členové týmu nejsou na stejné digitální vlně, může to výrazně zpomalovat workflow a zvyšovat riziko nedorozumění. Nejenže to může vést k frustraci mezi kolegy, ale může to také vést k chybám, které mají finanční nebo reputační následky pro firmu.

V Digiskills si tohoto významného vývoje v oblasti práce všímáme a předkládáme řešení. Nabízíme specializované kurzy a školení zaměřené právě na zlepšení digitální gramotnosti a zvládnutí online komunikačních nástrojů, jako jsou Microsoft Teams, Outlook a další. Tyto vzdělávací programy jsou navrženy tak, aby byly přístupné a efektivní pro všechny úrovně uživatelů, od začátečníků až po pokročilé, a poskytují průběžnou podporu, aby se zajistilo, že žádný zaměstnanec nezůstane pozadu.

CHYBÍ I TECHNOLOGIE

Z dat vyplynulo, že 29 % respondentů považuje IT zařízení poskytnuté zaměstnavatelem za nevyhovující. Jestliže to tak vnímá téměř třetina zaměstnanců, může to mít přímý dopad nejen na jejich efektivitu a produktivitu, ale také na jejich celkovou spokojenost v práci. Nespokojenost s nástroji, které denně používají, může vést k frustraci a demotivaci, což nakonec může mít vliv na celou organizaci.

Z výsledků průzkumu, který se zaměřoval na digitální kompetence v kontextu online spolupráce, vyplývá řada zajímavých zjištění. Na prvním grafu, který hodnotí schopnost účastnění se online hovorů nebo konferencí s vhodným využitím mikrofonu a komunikace přes chat, vidíme, že nejvíce respondentů hodnotí své schopnosti vysoko, (skupina ve stupni 10). Toto ukazuje na dobrou úroveň adaptace na online komunikaci mezi zaměstnanci.

Druhý graf, hodnotící schopnost zvolit vhodný způsob formulace komunikace podle toho, s kým komunikují, také ukazuje na silné stránky většiny respondentů, kde stupně 9 a 10 zaujímají značnou část výsledků. To naznačuje, že většina lidí je schopná efektivně přizpůsobit svou komunikaci kontextu a cílové skupině.

Třetí graf se zabývá schopností správně odhadnout vhodný čas a situaci pro komunikaci a rozeznat kdy komunikovat a kdy ne. Zde je situace rozložená rovnoměrněji po celém spektru s mírným nárůstem ve vyšších stupních, což poukazuje na to, že i když většina má tyto schopnosti, existuje prostor pro zlepšení.

Čtvrtý graf zkoumá dovednost organizovat skupinový hovor včetně odeslání pozvánky, sdílení obrazovky a podobně. I zde vidíme, že nejvyšší stupeň (10) má největší zastoupení, ale stále existuje nemalá část respondentů, kteří se umisťují v nižších kategoriích, což může znamenat, že některé aspekty organizace online schůzek ještě nejsou zcela zvládnuté.

Poslední graf hodnotí schopnost spolupracovat na sdílených dokumentech a nastavit kolegům oprávnění. Vysoké hodnoty ve stupních 8, 9 a 10 svědčí o tom, že většina respondentů je s touto formou digitální spolupráce sžitá, což je povzbudivé pro moderní f iremní prostředí, které stále více závisí na sdílení a společné práci na dokumentech. Celkově tyto údaje naznačují, že zatímco zaměstnanci umí pracovat s běžnými nástroji digitální komunikace a spolupráce, stále existuje potřeba dále rozvíjet specifické dovednosti pro zlepšení online interakce a efektivity.

V Digiskills na tato zjištění reagujeme posílením našich vzdělávacích programů, zejména v oblastech, kde jsme identifikovali mezery, a můžeme tak pomoci vytvořit prostředí, kde každý zaměstnanec může využívat digitální nástroje co nejefektivněji.

 

Horší je, že téměř polovina (47 %), respondentů si myslí, že firma neumí rozebíhat digitální projekty. Téměř polovina zaměstnanců si myslí, že jejich firma nemá dostatečné schopnosti k řízení digitálních projektů, což poukazuje na potenciální slabiny v digitální strategii a vedení projektů. Tento stav může mít závažné důsledky, jako jsou neefektivní procesy, ztráta konkurenceschopnosti a promarněné investice do technologií.

Je nezbytné, aby se firmy zaměřily na zlepšení svých digitálních kompetencí a vybudovaly silnou digitální kulturu. To zahrnuje školení a vzdělávání vedoucích pracovníků a projektových manažerů v oblasti digitálního plánování a implementace, stejně jako podporu zaměstnanců v rozvíjení potřebných dovedností pro účast na digitálních iniciativách.

Nabízíme kurzy a workshopy zaměřené na digitální transformaci a digitální mindset, které jsou navržené tak, aby poskytovaly praktické znalosti a nástroje potřebné pro úspěšné rozbíhání a řízení digitálních projektů v dnešním rychle se měnícím technologickém prostředí. Naším cílem je pomoci organizacím stát se více agilními a adaptabilními, což je klíčové pro úspěch v digitálním věku.

PROBLÉMY S BEZPEČNOSTÍ

V oblasti digitální bezpečnosti se bohužel, ale nepřekvapivě ukazuje, že existuje značný prostor pro zlepšení. Zjištění ukazují, že 20 % zaměstnanců nemá dostatečné znalosti pro efektivní zabezpečení svého soukromí v digitálním světě.

První graf hodnotí znalost pracovníků o cookies a jejich správě v prohlížeči. Vidíme, že zatímco na stupnici 8 až 10 je poměrně vysoký počet respondentů (s nejvyšším počtem 1 088 na stupnici 9), nižší hodnoty naznačují, že mnoho lidí stále nerozumí tomu, co cookies jsou a jak je spravovat.

Druhý graf se zabývá schopností omezení přístupu ke geografické poloze v aplikacích na počítačích nebo telefonech. Opět vidíme větší koncentraci respondentů ve vyšších kategoriích, přičemž 1 880 respondentů na stupnici 10 svědčí o dobré osvětě v této oblasti. Přesto nezanedbatelný počet lidí v nižších kategoriích poukazuje na to, že vědomí o možnostech ochrany soukromí může být nedostatečné.

Průzkum dále zkoumal, jak dobře lidé rozumí bezpečnosti svých osobních údajů, konkrétně schopnost rozpoznat, kdy je bezpečné sdílet osobní informace ve formulářích a kdy nikoliv. Graf ukazuje, že většina respondentů má dobré povědomí o tomto tématu, s největším počtem 1 537 lidí v kategorii 10, což značí vysokou úroveň znalostí. Zatímco mnoho respondentů hodnotilo své znalosti jako vysoké (kategorie 8 až 10), stále existuje významný počet lidí v nižších kategoriích (1 až 7), co ž naznačuje, že ne všichni mají důvěru ve svou schopnost správně identifikovat bezpečné situace pro sdílení osobních dat. To může vést k rizikům souvisejícím s ochranou osobních informací v online prostředí.

ZÁLOHOVÁNÍ JAKO PROBLÉM

Následující sada grafů z našeho průzkumu se zaměřuje na dvě klíčové oblasti správy IT: aktualizace softwaru a zálohování dat.

První graf ukazuje, že většina respondentů, s nejvyšším počtem 1 763 na stupnici 10, si udržuje svůj operační systém a software na svých zařízeních aktualizované. Toto je pozitivní signál, ukazující na vysokou úroveň povědomí o důležitosti softwarových aktualizací pro bezpečnost a efektivitu zařízení.

Druhý graf se zabývá zálohováním důležitých dokumentů a schopností tato data obnovit v případě ztráty nebo poškození. I zde je jasně vidět, že mnoho lidí má dobré návyky v zálohování dat, což je kritické pro obnovu informací. Nejvyšší počet odpovědí je na stupni 10 s 1 243 respondenty, což ukazuje na značné povědomí o důležitosti zálohování.

Ačkoliv oba grafy ukazují, že existuje silná skupina lidí s dobrými bezpečnostními návyky, stále je zde podstatný počet respondentů v nižších kategoriích. To zdůrazňuje potřebu dalšího vzdělávání a podpory v těchto oblastech.

PHISHING

Tento graf poskytuje přehled o povědomí zaměstnanců o phishingu. Většina respondenrů správně identifikuje phishing jako „podvodnou techniku k získávání citlivých údajů v elektronické komunikaci“. Stovky zaměstnanců ale uvedly, že neví, co phishing je.

Je povzbudivé vidět, že většina respondentů rozumí phishingu, což je klíčové pro identifikaci a předcházení takovým útokům. Nicméně zjištění také naznačují, že existuje ještě prostor pro zlepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Digiskills může v této oblasti podniknout další kroky k posílení povědomí a ochrany, včetně poskytování vzdělávacích materiálů, které jasně definují různé formy kybernetických hrozeb a nejlepší praktiky pro jejich prevenci.

TVORBA OBSAHU SE NEDAŘÍ DLE PŘEDSTAV

Až 32 % zaměstnanců vyjádřilo nedostatek dovedností v oblasti tvorby digitálního obsahu, což je v dnešní době, kdy je vizuální a multimediální obsah klíčový, značným omezením.

První graf ukazuje, že většina respondentů se cítí jistě při tvorbě prezentací s texty a obrázky, což je základní digitální dovednost. Největší skupina, s 1 668 odpověďmi, je v kategorii 10, což naznačuje, že si většina uživatelů je jistá svými schopnostmi v této oblasti.

Druhý graf hodnotí schopnost vyhledávat na internetu vhodné audiovizuální zdroje a propojovat je, aby vyjádřily určitou myšlenku. Zatímco existuje velký počet respondentů ve vyšších kategoriích (s 1 066 lidmi v kategorii 10), stále je znatelná část lidí v nižších stupních, což může signalizovat potřebu dalšího vzdělávání v oblasti vyhledávání a kritického hodnocení informací.

Třetí graf se zabývá schopností tvorby video a audio výstupů, což je pokročilejší dovednost. Zde vidíme, že odpovědi jsou rozloženy rovnoměrněji přes celé spektrum, s nejmenším počtem 615 v kategorii 10. To ukazuje, že i když někteří jednotlivci mají potřebné dovednosti pro práci s video a audio obsahem, mnoho lidí si v této oblasti není jistých.

Poslední graf hodnotí povědomí o právních aspektech využívání digitálního obsahu. I když nejvyšší počet odpovědí je v kategoriích 8 a 9, ukazuje se, že zaměstnanci stále potřebují lepší porozumění tomu, co je legální a co není v kontextu používání digitálního obsahu.

Celkově tyto údaje ukazují, že zatímco jsou některé digitální dovednosti, jako je tvorba prezentací, silné, jiné oblasti, jako jsou tvorba a právní aspekty audiovizuálního obsahu, vyžadují další pozornost.

DIGIPRODUKTIVITA

Zde máme soubor grafů, které se zabývají různými aspekty pracovních návyků a efektivity. Souhrnná zjištění upozorňují na několik klíčových bodů:

• 31 % zaměstnanců nesleduje své úkoly na papír nebo aplikace typu OneNote či Evernote.

• 22 % zaměstnanců používá na poznámky aplikace typu OneNote či Evernote.

• 42 % zaměstnanců nevlastní moderní komunikační nástroj nebo jej nepovažuje za důležitý pro efektivní komunikaci se svými kolegy.

PODROBNĚJŠÍ POHLED NABÍZÍ ČTYŘI GRAFY:

První graf se týká zaznamenávání pracovních a soukromých úkolů, kde nejvíce respondentů preferuje online kalendáře a pak papírové záznamy.

Druhý graf hodnotí používání videokonferencí v práci. Vidíme, že většina lidí stále nevyužívá videokonference na plno, s nejvyšším počtem respondentů ve středních kategoriích a nejmenší počet ve skupině 10, což naznačuje, že videokonference nejsou tak běžně využívaným komunikačním kanálem.

Třetí graf ukazuje, jakým způsobem vedou respondenti pracovní poznámky. Nejvíce je preferován papírový zápisník, následovaný jednoduchými digitálními poznámkami (Word apod.) a aplikacemi na poznámky (OneNote, Evernote apod.).

Čtvrtý graf se věnuje řízení projektů. Graf ukazuje, že velký počet respondentů (1 213) používá e-mail pro řízení většiny svých projektů, což může naznačovat příležitost pro vzdělávání v oblasti efektivnějších projektových nástrojů a metod.

Z těchto dat vyplývá, že je třeba se více soustředit na digitální zručnosti zaměstnanců, zlepšit jejich znalosti v oblasti digitálních nástrojů pro řízení úkolů, projektů a komunikaci.

Jaké nástroje zaměstnance zajímají? Které se chtějí naučit ovládat?

1. Pokročilé funkce v Excelu: Včetně práce s makry, pokročilé vzorce, datové analýzy, a vytváření složitých tabulek a grafů.

2. Správa a sdílení dokumentů v SharePointu: Vytváření, organizace, sdílení a správa dokumentů a seznamů.

3. Využití Power BI pro analýzu dat: Včetně tvorby reportů, vizualizací, využití DAX dotazů a integrace s dalšími datovými zdroji.

4. Automatizace procesů pomocí Power Automate: Návrh a implementace automatizovaných pracovních postupů mezi různými aplikacemi a službami.

5. Práce s MS Teams pro komunikaci a spolupráci: Efektivní využití pro online schůzky, sdílení souborů, integrace aplikací a správa týmů.

METODIKA PRŮZKUMU

Průzkum byl realizován na základě dat získaných z anonymizovaného dotazníku Digiskills Assessment, který je určen k hodnocení digitálních dovedností respondentů. Dotazník byl distribuován elektronicky mezi 6 616 zaměstnanců ze 45 firem v průběhu let 2022–2023.